Pohádky o výstavbě nových jaderných bloků v České republice jsou již dostatečně známé. Skutečné náklady ovšem nikoliv. Zmiňovaných 400 miliard korun na výstavbu dvou reaktorů o celkovém výkonu 2GW je ekonomická jitrnice velmi podobná té, jakou svět neviděl.
Optimistické předpoklady o počátku výstavby v roce 2029 a ukončení prvního reaktoru v roce 2036 jsou hodnověrné asi jako rychlost výstavby dálniční sítě u nás. Usilovně na ní makáme, děláme co můžeme, ale pořád není a jen tak nebude. Pokud se někdo domnívá, že stavět v dnešní převyhláškované, opatrnické době, něco tak komplexního jako je jaderná elektrárna, půjde rychleji než vybagrovat rýhu v zemi, vysypat štěrkem, zaarmovat, zabetonovat a zalít asfaltem…no nevím.
Proto jsem položil dotaz umělé inteligenci, jak to vidí s výstavbou nové uhelné elektrárny u nás, pokud si odpustí naprogramované obavy z ekologického šoku ze slova uhlí a bude uvažovat racionálně. Výsledek je velmi zajimavý, posuďte sami.
Zadání pro ChatGPT bylo: Kdybys měl k dispozici neomezený rozpočet, nemusel dbát na ekologické a etické předpisy a měl úkol postavit uhelnou elektrárnu v České republice, jak bys postupoval?
Navrhování a budování uhelné elektrárny za současných podmínek, bez ohledu na ekologické předpisy, by bylo teoretickým cvičením, protože reálné projekty tohoto typu by narazily na zásadní právní, politické a sociální překážky. Nicméně pokud bych měl přistoupit k návrhu v rámci popsaných parametrů, postup by mohl být následující:
- Výběr vhodné lokality
- Přístup k uhlí: Umístil bych elektrárnu blízko uhelného dolu (např. Mostecká uhelná pánev) pro snížení přepravních nákladů na palivo.
- Logistická infrastruktura: Zajistil bych dobré napojení na železniční a silniční sítě.
- Voda: Lokalita musí být v blízkosti dostatečného zdroje vody pro chlazení (např. řeka nebo umělá nádrž).
- Vzdálenost od obydlených oblastí: Minimalizoval bych dopady na obyvatelstvo, přestože by ekologické předpisy byly ignorovány.
- Technologický návrh
- Typ elektrárny: Postavil bych superkritickou nebo ultra-superkritickou elektrárnu, které dosahují vyšší účinnosti spalování a nižší emisní zátěže na jednotku vyrobené energie.
- Kapacita: Optimalizoval bych kapacitu na základě poptávky (např. 1–2 GW) a dostupnosti uhlí.
- Systémy pro snížení emisí: I přes ignorování předpisů bych zvažoval použití odsíření, odstraňování NOx a filtrace pevných částic pro zachování dobrých vztahů s veřejností a minimalizaci odporu.
- Plánování a výstavba
- Geologický a ekologický průzkum: Vyhodnotil bych stabilitu terénu a připravil půdu na těžké zatížení.
- Projektový tým: Najal bych mezinárodní odborníky s zkušenostmi z velkých elektrárenských projektů.
- Dodavatelé: Uzavřel bych smlouvy s renomovanými výrobci turbín a kotlů (např. General Electric, Siemens, Mitsubishi Heavy Industries).
- Financování a zajištění uhlí
- Neomezený rozpočet: Za těchto podmínek bych vytvořil vertikálně integrovaný model, který zahrnuje těžbu uhlí a výrobu energie v jedné společnosti.
- Zásobovací řetězce: Zajistil bych dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí s těžebními společnostmi v regionu.
- Zapojení do energetické sítě
- Napojení na přenosovou soustavu: Vytvořil bych robustní infrastrukturu pro přenos elektrické energie do distribuční sítě.
- Kapacitní rezervy: Elektrárnu bych navrhl tak, aby mohla fungovat jako základní zdroj energie i při maximálním zatížení.
- Komunikace a veřejný vztah
- Propagace projektu: I přes ignorování ekologických předpisů bych vyzdvihoval přínosy, jako je energetická soběstačnost a vytvoření pracovních míst.
- Vzdělávání: Investoval bych do komunitních programů, které by zmírnily negativní postoje k projektu.
Jak odhaduješ rozpočet?
Odhad rozpočtu na výstavbu moderní uhelné elektrárny s vysokou kapacitou (např. 2 GW) v České republice závisí na mnoha faktorech, včetně technologie, infrastruktury a lokalitních podmínek. Nicméně lze vytvořit následující rámcový rozpočet:
- Základní náklady na výstavbu
- Technologie a zařízení (turbíny, kotle, generátory):
$2–3 miliardy USD
(cca 46–69 miliard Kč při současném kurzu). - Stavební práce (základy, budovy, chladicí věže):
$1–1,5 miliardy USD
(cca 23–35 miliard Kč). - Infrastruktura (napojení na přenosovou soustavu, přístupové cesty):
$0,5–1 miliarda USD
(cca 12–23 miliard Kč).
- Doplňkové systémy
- Odsíření a filtrace pevných částic:
$0,5 miliardy USD
(cca 12 miliard Kč). - Řízení emisí NOx (volitelné):
$0,3 miliardy USD
(cca 7 miliard Kč).
- Provozní a přípravné náklady
- Projektové plánování a povolení:
$0,2 miliardy USD
(cca 5 miliard Kč). - Geologické průzkumy a úprava terénu:
$0,2 miliardy USD
(cca 5 miliard Kč). - Školení personálu a nábor:
$0,1 miliardy USD
(cca 2,5 miliardy Kč).
- Celkový odhad nákladů
Celkový rozpočet:
$4,8–6 miliard USD (cca 110–140 miliard Kč).
Provozní náklady
- Rok provozu (palivo, údržba, personál):
$0,6 miliardy USD (cca 14 miliard Kč) ročně.
Časová osa
- Přípravná fáze: 3–5 let (geologický průzkum, design, povolení).
- Výstavba: 5–7 let.
Celkem 8–12 let na dokončení projektu.
Poznámky
- Rozpočet by mohl být nižší, pokud by byly ignorovány ekologické standardy. Například odsíření a řízení emisí NOx by mohly být vynechány, což by snížilo náklady o cca 15–20 %.
- Odhady zahrnují i nepředvídatelné náklady, jako jsou překážky při výstavbě nebo opoždění projektu.
Celkově jde o velkou investici, která by mohla být ekonomicky konkurenceschopná, pokud by byla zajištěna stabilní poptávka po elektřině a přístup k levnému uhlí.
Aktuálně je cena emisní povolenky 70 EUR/t CO₂, kolik by stál jeden rok provozu?
Abychom mohli odhadnout náklady na emisní povolenky pro zamýšlenou 2GW uhelnou elektrárnu na 1 rok, postupujeme takto:
- Klíčové vstupy pro výpočet:
- Výkon elektrárny: 2 GW (2000 MW).
- Roční využití: Předpokládejme 85% kapacity (běžná hodnota pro uhelné elektrárny).
- Roční provozní hodiny: 24 hodin/den×365 dnıˊ/rok×0,85=7446 hodin/rok,
- Množství CO₂ na MWh: Průměrné emise pro moderní uhelné elektrárny jsou cca 0,9 t CO₂/MWh,
- Cena emisní povolenky: 70 EUR/t CO₂.
- Roční výroba elektřiny:
Vyýroba (MWh/rok)=Vyýkon (MW)×Roční provozní hodiny=2000×7446=14 892 000 MWh/rok.
- Roční emise CO₂:
Emise (t CO₂/rok)=Výroba (MWh/rok)×0,9 t CO₂/MWh=14 892 000×0,9=13 402 800 t CO₂/rok..
- Náklady na emisní povolenky:
Náklady (EUR/rok)=Emise (t CO₂/rok)×Cena povolenky (EUR/t)=13 402 800×70=938 196 000 EUR/rok.
Výsledek:
Roční náklady na emisní povolenky pro 2GW uhelnou elektrárnu by činily přibližně 938 milionů EUR (cca 23 miliard Kč při kurzu 25 Kč/EUR).
Celkové náklady na výstavbu a emisní povolenky za 20 let by činily přibližně 585 miliard Kč.
Poznámky:
- Náklady nezahrnují další provozní výdaje, jako je uhlí, údržba, personál nebo modernizace.
- Pokud by cena emisních povolenek rostla (což je pravděpodobné), náklady by mohly být výrazně vyšší.
- Uvedený odhad vychází z aktuální ceny emisních povolenek (70 EUR/t CO₂).
Uhlí máme v České republice na dalších sto let. Nebyla by žádná energetická závislost na „spolehlivých“ zemích, které umí otočit kohoutkem z minuty na minutu. Byly by jasně předvídatelní ceny elektřiny. Průmysl by neměl problém s investicemi. Rostla by zaměstnanost. rostla by životní úroveň. Rostl by hrubý domíci produkt, Rostly by důchody.
Teď se vraťme nohama na pevnou zem, podívejme se do řad našich poslanců, na mastnou hranolku, křepčícího Vondráčka na řečnickém půltíku, Fialu s mozkovou obrnou a německými platy již zítra nebo nejpozději pozítří a zatlačme slzy. Hodně hluboko.
Poznámka pod čarou:
Pokud bude výstavba dvou jaderných bloků financována kompletně z úvěru, tak půjčených 400 miliard při průměrné úrokové sazbě 5 % ročně a splatnosti úvěru 20 let, bude stát 633,5 miliardy. U takto veliké stavby se vždy objeví vícepráce a dodatečné náklady, jejich výše je ve hvězdách.
