V uplynulých letech došlo k nebezpečnému ústupu demokracie, protože války, státní převraty a omezování svobody projevu narušily občanské svobody po celém světě. Mnohé z následujících voleb, od ostře vyhrocených soubojů až po pečlivě zinscenované záležitosti, mohou na dlouhá léta zásadně ovlivnit podobu globální politiky, uvedl server voanews.com.
Mexiko
Mexické parlamentní volby, které se uskuteční 2. června, budou historické nejen počtem soupeřících kandidátů, ale také tím, že z nich pravděpodobně vzejde první prezidentka země, a to bez ohledu na výsledek hlasování.
Současnou favoritkou je starostka Mexico City Claudia Sheinbaumová, kterou podpořila levicově populistická strana MORENA odstupujícího prezidenta Andrese Manuela Lopeze Obradora, čelí však výzvě Xochitl Galvezové, nominantky konzervativní Strany národní akce.
Očekává se, že klíčovými tématy budou přistěhovalectví a násilí gangů, stejně jako hospodářské vztahy se Spojenými státy po nedávném přechodu na přesun dodavatelských řetězců.
Evropská unie
Volby do Evropského parlamentu, které se konají 6. června, jsou největšími nadnárodními volbami na světě, kterých se účastní více než 400 milionů voličů z 27 zemí a jsou prvními volbami v EU od vstupu brexitu v platnost, tedy po odchodu Velké Británie.
Evropský parlament nemůže přímo přijímat právní předpisy, je však jediným orgánem EU, který je volen přímo voliči.
Vzhledem k tomu, že nacionalistické a populistické strany získaly v řadě zemí na popularitě, budou volby vnímány jako barometr budoucího směřování EU.
Klíčová témata budou sahat od migrace a práva na digitální soukromí až po pokračující podporu Ukrajiny a sankce vůči Rusku.
Gruzie
Říjnové parlamentní volby v Gruzii budou prvními volbami konanými podle nového poměrného volebního systému.
Vládnoucí strana Gruzínský sen, která zvítězila v posledních třech volbách, může být nyní zranitelnější kvůli svým údajným proruským sympatiím a autoritářským tendencím, jako byl pokus o přijetí Putinem inspirovaného zákona o „zahraničních agentech“, který byl stažen v důsledku masových protestů.
Významnou roli bude hrát i průběh války na Ukrajině a pokračující diskuse o nedávno uděleném kandidátském statusu Gruzie na členství v EU.
Spojené státy americké
Spojené státy před listopadovými volbami čeká nebývale proměnlivé volební období. Bývalý prezident Donald Trump čelí několika právním kauzám kvůli údajné podpoře pokusu o zvrácení výsledků voleb v roce 2020 a vyškrtnutí z volebních lístků ve státech Maine a Colorado.
Žaloby na odstranění jeho jména z volebních lístků byly podány i v několika dalších státech. Trump nicméně v průzkumech nadále vede nad všemi ostatními kandidáty Republikánské strany a vykazuje mírný náskok před úřadujícím prezidentem Joe Bidenem z Demokratické strany. Mnoho voličů se domnívá, že Biden je příliš starý na to, aby usiloval o znovuzvolení.
Zatímco obě strany pravděpodobně zachovají podporu Izraeli, volby určitě ovlivní budoucí pomoc Ukrajině a vztahy s Čínou, stejně jako domácí otázky, jako je imigrace a práva LGBTQ.
Jihoafrická republika
Očekává se, že volby v Jihoafrické republice v roce 2024 budou první od konce apartheidu v roce 1994, ve kterých vládnoucí Africký národní kongres možná nezíská absolutní většinu parlamentních křesel kvůli rozšířené frustraci z pokračující korupce ve vládě, jakož i z kriminality, nezaměstnanosti a hospodářské stagnace.
Demokratická aliance má však jen malou šanci na absolutní vítězství a prezident Cyril Ramaphosa si pravděpodobně udrží své vedení v rámci koaliční vlády.
Venezuela
Po letech pokračující socioekonomické krize bude vláda Nicoláse Madura na konci roku 2024 podrobena zkoušce, neboť tento stále autoritářštější prezident se uchází o třetí šestileté funkční období.
Opoziční kandidátka Maria Corina Machadová, která v průzkumech drtivě vede nad Madurem, byla diskvalifikována z kandidatury, kterou napadá, a Spojené státy pohrozily Venezuele dalšími sankcemi, pokud ji nepustí do voleb.
Odborníci se mezitím obávají, že Madurův pokus o anexi guayanského regionu Essequibo by mohl být využit jako záminka k odložení nebo úplnému zrušení voleb.
Velká Británie
Přestože vedení premiéra Rishiho Sunaka stabilizovalo Konzervativní stranu po krizovém premiérství Borise Johnsona a Liz Trussové, inflace a stagnující ekonomika vedly k poklesu volebních preferencí.
Sunak má do prosince čas na rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, ale bez drastického ekonomického zvratu bude souboj pravděpodobně ve prospěch Labouristické strany, která se pod vedením Keira Starmera vydala centristickým směrem.
Úspěch labouristů bude záviset na odlišení jejich politiky od politiky toryů a na výkonu potenciálních koaličních partnerů, jako jsou liberální demokraté a Skotská národní strana.
