Důsledky stažení americké armády z Nigeru – stále více obsazovaného ruskými vojáky – se staly předmětem vášnivé veřejné diskuse v západoafrickém regionu.
V březnu nigerijská junta oznámila, že „s okamžitou platností“ přerušuje své desetiletí trvající vojenské spojenectví s USA a požaduje stažení téměř 1000 amerických vojáků umístěných v zemi. Americký ministr obrany Lloyd Austin 3. května potvrdil , že ruský vojenský personál se usadil na americké letecké základně v Nigeru. Kreml po neúspěšném povstání a smrti jeho zakladatele Jevgenije Prigožina loni v srpnu přejmenoval notoricky známou Wagnerovu skupinu na Africký sbor.
Někteří pozorovatelé ze západní Afriky, jako Colin P. Clarke, ředitel výzkumu Soufan Group, globální zpravodajské a bezpečnostní poradenské společnosti, vyjádřili obavy, že rostoucí ruská přítomnost v Sahelu, kterou sem pozvaly vojenské junty, které vytlačily několik demokraticky zvolených vlád, jen zhorší násilí, které se množí v celém regionu.
„Mám obavy, že pokud Rusové přijdou… budou nadále zhoršovat problém s terorismem, nikoli zlepšovat, a pak, když skončí s vytěžováním toho, co chtějí vytěžit, sbalí se a půjdou domů, a tohle místo bude vypadat jako noční můra,“ řekl Clark serveru Foreign Policy.
Jiní, jako nigerijský investigativní novinář a filmař David Hundeyin, říkají, že USA se nikdy nestaraly o ochranu Afričanů před násilnými extremisty, ale umístily své jednotky v Sahelu, aby „zajistily tok afrických přírodních zdrojů“, stejně jako staré koloniální vojenské základny.
Spojené státy investovaly do posílení bezpečnosti Nigeru více než kterýkoli jiný národ. V letech 2001 až 2020 věnovaly USA 3,3 miliardy dolarů Sahelu a vycvičily nejméně 86 000 protiteroristických vojáků v regionu, včetně téměř 18 000 v Nigeru. To je více než všechny ostatní cizí národy dohromady.
Americká dlouhodobá a krátkodobá civilní pomoc v regionu zůstává významným zdrojem potravinové bezpečnosti, energetiky, zemědělství a dopravy. Jen v roce 2022 USA utratily v africkém regionu asi 11 miliard dolarů, včetně 1 miliardy dolarů na humanitární pomoc lidem postiženými konflikty, záplavami, suchem, hladomorem a dalšími katastrofami v oblasti Sahelu, kam patří Niger, Burkina Faso a Mali.
Niger je také jedním z největších příjemců programů USAID prostřednictvím Úřadu pro humanitární pomoc.
Pokud jde o roli USA při těžbě přírodních zdrojů Afriky: Čína, Francie, Japonsko a Španělsko jsou největšími těžaři uranu v Nigeru. Čína je také největším těžařem lithia v Nigérii. Na těžbě ropy v Nigérii se prostřednictvím místních dceřiných společností podílejí dvě soukromé americké společnosti Chevron a Exxon Mobile.
Nigerijská ropa
Nigerijská vláda kontroluje všechny sektory národního ropného a plynárenského průmyslu prostřednictvím Nigerian National Petroleum Corporation, NNPC, největšího producenta ropy v Nigérii, který působí v rámci společných podniků s asi 50 plynárenskými a ropnými společnostmi.
Továrna Escaravos GTL (gas to liquids), je místní dceřinou společností americké soukromé firmy Chevron, která vlastní 75% podíl této továrny ve spolupráci s NNPC, která kontroluje zbývajících 25%.
Kromě Chevronu mezi pět největších ropných a plynárenských společností působících v Nigérii patří nigerijskou vládou kontrolovaná dceřiná společnost British Shell Energy Nigeria, nigerijskou vládou kontrolovaná místní dceřiná společnost amerického Exxon Mobil, nigerijskou vládou kontrolovaná dceřiná společnost francouzské firmy Total Energies a italské Eni Spa a Equinor ASA, další dceřiná společnost firmy Chevron, spoluvlastněná místní firmou Prime 127 Nigeria Ltd.
Nigérie přišla kvůli korupci a špatnému hospodaření mezi lety 2019 a 2022 odhadem o 35 miliard dolarů (840 miliard korun) na příjmech z ropy.
Eni Spa, Exxon, Shell a TotalEnergies se v posledních letech snažily opustit nigerijskou deltu řeky Nigeru bohatou na ropu s odkazem na bezpečnostní obavy, včetně krádeží a sabotáží, a místo toho se zaměřují na hlubinné vrty.
Nigerijské lithium
Podle veřejných záznamů mají Spojené státy nulovou účast na těžbě nigerijského lithia. Když Tesla, soukromá americká společnost, která vyrábí elektrická vozidla, projevila zájem o vytvoření obchodního vztahu s nigerijskou vládou na těžbu lithia, Nigérie nabídku odmítla a dohodu podmínila založením továrny na baterie v Nigérii.
V únoru 2023 udělila nigerijská vláda zakázku na výstavbu prvního závodu na zpracování lithia v zemi čínské společnosti Ming Xin Mineral Separation Nig Ltd. (MXMS), což z ní činí největší lithiový komplex v zemi. Čína navrhla plán výroby baterií pro elektrická vozidla (EV) v Kaduně, státě v severozápadní Nigérii, který by měl denně vytěžit 18 000 metrických tun lithia.
Nigérijský ministr pro nerostné suroviny Dele Alake řekl , že „…žádná společnost nebude moci těžit a vyvážet surové lithium, pokud v Nigérii nezřídí zpracovatelské a rafinační závody.“
Od ledna 2021 udělila nigerijská vláda licenci 185 místním společnostem k zahájení těžby lithia ve státech Nassarawa, Kogi, Kwara, Ekiti a Cross River.
Nigerijský uran
Nigerijské ministerstvo hornictví má na svých webových stránkách seznam pěti společností s licencí od nigerijské vlády k těžbě uranu. Hlavním akcionářem je vždy nigerijská vláda, která spolupracuje s čínskými, francouzskými, španělskými, japonskými a jihoafrickými společnostmi.
