Švýcarsko, známé svou staletou neutralitou, zvažuje změnu své obranné politiky. Jak uvádí POLITICO, tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska navrhují experti užší spolupráci s NATO a Evropskou unií.
Ve čtvrtek zveřejněná zpráva navrhuje, aby Švýcarsko tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska zvážilo užší obrannou spolupráci s Evropskou unií a NATO. Dokument vypracoval tým odborníků, v němž jsou diplomaté, úředníci, bývalý velitel švýcarské armády a Wolfgang Ischinger, bývalý prezident Mnichovské bezpečnostní konference. Jak bylo uvedeno, neutralita Švýcarska, která trvá od roku 1515, se stává doma i na mezinárodní scéně ostře diskutovaným tématem. Podle zprávy „tlak na Švýcarsko, aby změnilo svůj postoj, roste“.
Švýcarsko se po léta vyhýbalo zapojení do ozbrojených konfliktů a zároveň finančně profitovalo z obchodu se zbraněmi. Dnes je stále obtížnější tyto hodnoty sladit, zejména s rostoucí hrozbou ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. „Švýcarsko se zdráhá zapojovat do válek, ale rádo vydělává peníze,“ – poznamenává POLITICO a zdůrazňuje, že tento rozpor je třeba přehodnotit.
Jedním z témat, která vyvolávají největší kontroverze, je dopad současné politiky Švýcarska na prodej zbraní. V loňském roce se vývoz zbraní ze Švýcarska snížil o 27 %. Bern navíc zakazuje prodej zbraní do zemí, které jsou ve válečném stavu, což ovlivňuje vztahy se zeměmi, které chtějí převést zbraně obsahující švýcarské komponenty na Ukrajinu. V připravené zprávě se uvádí, že: „Zákaz reexportu musí být zrušen.“
Švýcarsko mimo jiné zablokovalo dodávky zbraní na Ukrajinu z několika evropských zemí, včetně Německa. Teprve po velkém nátlaku souhlasilo s předáním přebytečných tanků Leopard, které mohly nahradit tanky zaslané na Ukrajinu, Berlínu. Stejně tak odmítnutí poslat na Ukrajinu švýcarskou munici z německých zásob přimělo společnost Rheinmetall zvýšit výrobu munice v Německu.
Ještě před zveřejněním zprávy se objevily kontroverze. Odpůrci obvinili ministryni obrany Violu Amherdovou, že vybrala experty, kteří jsou příznivci NATO a Evropské unie. Dokument, který se dostal do parlamentu, se jistě setká s odporem zejména levicových stran a nacionalistické krajní pravice.
Ačkoli je invaze do Švýcarska nepravděpodobná, odborníci poukazují na to, že země se již nyní stává cílem hybridní války, včetně dezinformací, špionáže a kybernetických útoků. Zpráva doporučuje připravit na potenciální hrozby celou společnost, nejen armádu. Švýcarská federální rada naopak ukazuje, že se v posledních měsících objevila větší ochota spolupracovat s NATO a EU v oblasti bezpečnosti.
