Praha – Vládní programové prohlášení nové koalice ANO, SPD a Motoristů přináší ambiciózní vizi: výstavbu supermoderní fakultní nemocnice v Praze. Projekt v hodnotě desítek miliard korun má nahradit zastaralé areály, jako je Bulovka či Vinohrady, a katapultovat české zdravotnictví do 21. století. Za bohulibým záměrem se však skrývají značná rizika, která vyvolávají obavy z masivního střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a ohrožení veřejných financí.
Plán, který v předvolební kampani představilo hnutí ANO, nyní získává reálné obrysy. Nová vláda slibuje „zahájení projektu“, který by měl vyřešit letitý problém s pavilonovou a často nevyhovující zástavbou klíčových pražských nemocnic. Ředitelé dotčených institucí, jako Jan Kvaček z Bulovky nebo David Feltl z VFN, myšlenku opatrně vítají. Logicky – vidina práce v moderním, centralizovaném areálu je pro každého manažera i lékaře lákavá.
Jenže právě v detailech realizace tohoto mamutího projektu se skrývá pomyslný ďábel. A ten má jméno Hartenberg Holding.
Střet zájmů v hodnotě desítek miliard
Premiér Andrej Babiš je konečným vlastníkem svěřenských fondů, pod které spadá investiční fond Hartenberg. Ten se v posledních letech stal jedním z největších hráčů na poli soukromého zdravotnictví v Česku i na Slovensku. Jeho portfolio zahrnuje síť reprodukčních klinik FutureLife, polikliniky, laboratoře, centra jednodenní chirurgie a další specializovaná zařízení. Premiér tak bude v pozici, kdy jeho vláda rozhoduje o největší státní investici do zdravotnictví za desítky let, zatímco jeho firmy na stejném trhu podnikají.
Tato situace vytváří bezprecedentní rizika pro státní rozpočet a férovost celého projektu:
- Riziko „outsourcingu“ ziskových činností:
Největší obava analytiků a protikorupčních expertů spočívá v modelu fungování budoucí nemocnice. Mohlo by dojít k situaci, kdy stát za desítky miliard postaví a bude provozovat nákladnou „schránku“ – tedy akutní lůžka, urgentní příjmy a nejdražší péči s nízkou ziskovostí. Lukrativní a plánovatelné činnosti, jako jsou laboratoře, diagnostika (magnetická rezonance, CT), specializované ambulance nebo jednodenní chirurgie, by mohly být formou outsourcingu převedeny na soukromé subjekty. Stát by tak platil soukromým firmám za služby, které si mohl poskytovat sám. Je nasnadě, že firmy z portfolia Hartenberg by měly ideální pozici se o takové zakázky ucházet. - Nebezpečí při zadávání veřejných zakázek:
Celý projekt se bude skládat ze stovek dílčích veřejných zakázek – od projektové dokumentace přes stavbu až po dodávky lékařské techniky a IT systémů. I při formálním dodržení zákona lze zadávací podmínky nastavit tak, aby vyhovovaly předem vybraným dodavatelům. Vliv premiéra na klíčové ministry a úředníky může vytvořit prostředí, kde bude transparentnost a férová soutěž pouze iluzí. Každé procento předražení u takto obrovské zakázky znamená pro státní rozpočet ztrátu stovek milionů korun. - Osud opuštěných areálů:
Co se stane s lukrativními pozemky a budovami nemocnic na Bulovce či na Vinohradech? Tyto areály mají obrovskou hodnotu. Jejich prodej či budoucí využití bude v rukou státu, tedy Babišovy vlády. Existuje riziko, že by mohly být pod cenou převedeny na spřátelené developerské skupiny, což by pro státní pokladnu znamenalo další obrovskou ztrátu. Transparentní a výhodný prodej bude v tomto politickém klimatu nesmírně obtížné zaručit. - Koncentrace péče a dopad na trh:
Sestěhování tří velkých nemocnic do jednoho místa (pravděpodobně do Letňan) zásadně změní mapu zdravotní péče v Praze. V okolí nového centra vznikne obrovská poptávka po doplňkových soukromých službách. Kdo bude mít dopředu informace o přesné podobě a umístění projektu, získá nedocenitelnou výhodu pro své podnikatelské plány – například pro výstavbu soukromých poliklinik či lékáren v bezprostřední blízkosti.
Potřeba versus riziko
Nikdo nepopírá, že české zdravotnictví modernizaci potřebuje. Argument, že budovy z roku 1928, jak zmiňuje ředitel Kvaček, již nevyhovují, je naprosto validní. Otázkou však není „zda“ modernizovat, ale „jak“ a „kým“. Pokud bude největší investiční projekt v historii českého zdravotnictví připravovat a schvalovat vláda vedená premiérem s tak masivním a přímým střetem zájmů, stává se z nadějné vize noční můra pro veřejné finance.
Bez zavedení extrémně robustních a nezávislých kontrolních mechanismů, které by dohlížely na každou fázi projektu – od prvního výkresu až po nákup posledního skalpelu – hrozí, že výsledkem nebude jen supermoderní nemocnice, ale také superdrahý tunel, ze kterého budou profitovat především soukromé firmy napojené na politické špičky. A účet za to zaplatí všichni daňoví poplatníci.
