Transparentnost je jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů v komunální politice. Otevřené smlouvy, veřejná kontrola a jasná pravidla mají chránit veřejnost před nešetrným hospodařením městských organizací. O to více překvapí, když se objeví případ, který ukazuje, jak snadno může i ve veřejné instituci dojít k pochybení s vážnými právními následky.
Přesně takový případ představuje zakázka, kterou si městská společnost Prague City Tourism a.s. (PCT) objednala v září 2023 u Mgr. Kristýny Drápalové. Nejde o astronomickou částku ani o mediální senzaci, ale o něco mnohem podstatnějšího – o názornou ukázku toho, jak zásadní je dodržování zákona o registru smluv a jak vážné dopady může mít i zdánlivě drobná administrativní chyba.
Objednávka za 198 tisíc, která právně neexistovala
Dne 27. září 2023 si společnost PCT objednala u Kristýny Drápalové vypracování „Koncepce pražských trhů“. Cena byla stanovena na 198 000 Kč včetně DPH, čímž překročila limit vyžadující zveřejnění v Registru smluv.
A právě zde nastal problém. Zákon č. 340/2015 Sb. hovoří jasně: pokud veřejná instituce nezveřejní smlouvu či objednávku do 30 dnů od jejího uzavření, právní úkon se od samého počátku ruší. Jinými slovy, jako by nikdy neexistoval. Objednávka se však v registru neobjevila, což obě strany nakonec potvrdily ve veřejně dostupné „Dohodě o vypořádání závazků“ z května 2024.
Výsledek?
- Drápalová pracovala pro městskou firmu více než půl roku.
- Činila tak na základě objednávky, která nebyla právně platná.
- Městská firma i dodavatelka musely celou situaci po několika měsících zpětně řešit.
Chyba, kterou bylo nutné napravit
Dne 20. května 2024 byla uzavřena dohoda, která měla tuto nesrovnalost napravit. V ní se konstatuje, že původní objednávka nebyla zveřejněna, a potvrzuje se její neplatnost. Následně dohoda vypořádává vzájemná plnění podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Nejde o nezákonný postup, ale o řešení, které se uplatňuje pouze tehdy, když nastane problém, jemuž se za normálních okolností dá snadno předejít. Vzhledem k tomu, že se jedná o městskou firmu hospodařící s veřejnými prostředky, nelze podobné pochybení přejít mávnutím ruky.
Jak a proč se to stalo?
Případ vyvolává řadu otázek, na které zatím chybí odpovědi, a právě to ho činí pozoruhodným.
- Jak je možné, že PCT objednávku nezveřejnila? Zda šlo o nepozornost konkrétního zaměstnance, selhání kontrolních mechanismů, nebo systémový nedostatek, není známo. Každá z těchto možností je však pro městskou firmu varovným signálem.
- Proč trvalo téměř osm měsíců, než si chyby někdo všiml? Vzhledem k výši částky i povaze dokumentu je to překvapivě dlouhá doba na to, aby problém nebyl odhalen při předávání plnění nebo během interního auditu.
- Kolik podobných případů může existovat? Tento případ otevírá širší debatu o tom, zda je proces zveřejňování smluv v městských společnostech skutečně tak spolehlivý, jak by měl být.
- Jak k situaci přistoupila druhá strana? Přestože dodavatel nemá zákonnou povinnost kontrolovat zveřejnění, v oblasti politiky a veřejného prostoru se očekává vyšší standard transparentnosti. Je proto pochopitelné, že se veřejnost ptá, kdy a jak byla dodavatelka na chybu upozorněna a jak na ni reagovala.
Cena těsně pod limitem: Náhoda, nebo záměr?
Ve světě veřejných zakázek je cena těsně pod stanoveným limitem vždy citlivým tématem. Ačkoli neexistují žádné důkazy o účelovém jednání, je legitimní se ptát, proč byla cena stanovena právě na 198 000 Kč.
Hranice 200 000 Kč totiž často funguje jako pomyslný předěl. Pod ní je proces zadání zakázky jednodušší, rychlejší a méně byrokratický. Nad ní už nastupují přísnější pravidla, jako je povinnost oslovit více dodavatelů nebo složitější schvalovací proces.
Praxe nastavování cen těsně pod tento limit proto přirozeně přitahuje pozornost. Otázka tedy zní: Byla cena zvolena čistě na základě ekonomické rozvahy, nebo také s cílem vyhnout se složitější administrativě?
Sama o sobě by taková cena nemusela znamenat nic problematického. Když se k ní ale přidá fakt, že objednávka nebyla řádně zveřejněna a celý smluvní vztah se musel po měsících právně napravovat, je logické, že se význam ceny v celém příběhu stává předmětem veřejného zájmu.
Politický rozměr
Kristýna Drápalová je dnes zastupitelkou hlavního města Prahy. Právě lidé ve veřejných funkcích by měli být v první linii, pokud jde o dohled nad dodržováním pravidel, hospodařením městských firem a transparentností. Není tedy divu, že veřejnost očekává vysvětlení jejího pohledu na celou situaci. Cílem není hledat senzaci, ale nastavit standardy, které chrání veřejné finance a posilují důvěru občanů v samosprávu. Každý podobný případ – bez ohledu na aktéry – je příležitostí prokázat otevřenost, odpovědnost a férový přístup.
Poučení pro Prahu
Případ nezveřejněné objednávky není jen účetní epizodou. Je připomínkou, že:
- i malá administrativní chyba může mít velké právní následky,
- veřejné organizace musí mít zavedené důsledné kontrolní mechanismy,
- transparentnost není jen prázdné slovo,
- důvěra v politiky a dodavatele veřejných služeb se buduje a udržuje otevřenou komunikací.
Situace kolem Prague City Tourism a Kristýny Drápalové tak není jen o jedné objednávce. Je to test, který prověřuje funkčnost procesů uvnitř městských firem a jejich připravenost nést odpovědnost za svá pochybení.
