Téměř 91 % Ukrajinců má v současnosti negativní postoj k Rusku a 85 % k jeho obyvatelům. Tato čísla, která zůstávají konzistentně vysoká od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022, jasně vyvracejí ruské pohádky o „rozdělené zemi“ a potvrzují existenci celonárodní shody v odporu proti agresi. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který v září 2025 provedl a 24. října zveřejnil Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KIIS).
Průzkum, provedený metodou telefonických rozhovorů na vzorku 1023 respondentů na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, ukazuje, že negativní sentiment vůči Rusku prostupuje všemi regiony a jazykovými skupinami, včetně těch ruskojazyčných. Data tak poskytují silný protiargument k dezinformacím, které se snaží ospravedlnit agresi údajnou podporou Ruska na Ukrajině.
Nepřátelství jako reakce na agresi, nikoliv její příčina
Jedním z klíčových zjištění průzkumu je potvrzení faktu, že zhoršení vztahu Ukrajinců k Rusku následovalo po jeho agresivních krocích, nikoliv jim předcházelo. „Ruské úřady a propaganda tvrdí, že jejich agresivní akce jsou odpovědí na rostoucí protiruské nálady. Naše data však ukazují, že Ukrajinci si udržovali dobrý vztah k Rusku a teprve brutální akce Ruska je donutily svůj postoj přehodnotit,“ uvádí zpráva KIIS.
Zatímco ještě na začátku roku 2022, těsně před invazí, vyjadřovala pozitivní vztah k Rusku více než třetina Ukrajinců, po útoku se tento postoj dramaticky propadl. V současnosti má k Rusku dobrý vztah pouhá 4 % populace. Tento trend je stabilní a beze změny oproti roku 2024.
Jednota napříč regiony i jazykem
Průzkum detailně mapuje postoje v jednotlivých makroregionech a boří mýtus o „proruském“ východu a jihu. Absolutní většina obyvatel ve všech částech země vnímá Rusko negativně – od 92 % na západě po stále drtivých 80 % na východě země. Podíl těch, kteří mají k Rusku dobrý vztah, se na východě pohybuje jen kolem 9 %.
Stejně nekompromisní je i postoj k obyvatelům Ruska. Celkově k nim má špatný vztah 85 % Ukrajinců. I zde platí, že negativní sentiment dominuje ve všech regionech, od 91 % na západě po 73 % na východě.
Klíčovým zjištěním je, že ani používání ruského jazyka v každodenní komunikaci není indikátorem sympatií k agresorovi. Mezi ruskojazyčnými Ukrajinci má k Rusku špatný vztah 76 % a k jeho obyvatelům 69 %. „Je chybné používat jazyk jako pokus o ospravedlnění okupace území. Vidíme, že ruskojazyční Ukrajinci jsou vůči Rusku a Rusům kritičtí a nechtějí být součástí Ruska,“ zdůrazňuje zpráva.
Sociální distance je maximální: Rusové nejsou v Ukrajině vítáni
Institut také měřil takzvanou sociální distanci, tedy ochotu připustit zástupce dané skupiny do svého života. Na škále od 1 (souhlas s přijetím za člena rodiny) do 7 (nepustil bych je ani na Ukrajinu) dosáhli Rusové jako obyvatelé Ruska hodnoty 6,5. Plných 82 % všech respondentů uvedlo, že by Rusy na Ukrajinu vůbec nepustili.
Zajímavým detailem je, že nepřátelství má spíše politický než etnický rozměr. Kritický postoj totiž Ukrajinci zaujímají i vůči etnickým Ukrajincům žijícím v Rusku (index sociální distance 5,6), protože je pravděpodobně vnímají jako součást politického konceptu „ruského světa“.
„Mezi Ukrajinci, bez ohledu na region či jazyk komunikace, existuje konsolidovaná – jednoznačně kritická – pozice vůči Rusku i obyčejným Rusům,“ komentuje výsledky výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckyj. „Vyzýváme naše partnery na Západě, aby přestali ztotožňovat používání ruského jazyka na Ukrajině s přítomností ruské identity. Ruskojazyční Ukrajinci jsou patrioti Ukrajiny a nechtějí žít v Rusku.“
