Představte si, že se dostanete do křížku s místním kmotrem nebo odhalíte korupci na radnici. Kde vezmete peníze na právníka? Pokud nejste milionář, máte pravděpodobně smůlu. Vláda Andreje Babiše totiž právě zařízla dvacet let fungující program, který poskytoval bezplatnou právní pomoc obětem korupce. Ušetřilo se na něm „závratných“ 4,4 milionu korun ročně.
Ale nemějte strach, státní pokladna prázdná není. Jen má zjevně jiné priority.
Ve stejnou dobu, kdy ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce škrtá peníze pro protikorupční organizace, otevřelo ministerstvo zemědělství nový, štědrý dotační kohoutek. Z našich daní se nyní budou proplácet členské příspěvky velkých agrárních svazů v evropských lobbistických strukturách. A nejen to – stát zaplatí agrárním funkcionářům i cesty do Bruselu (až 17 tisíc korun na den).
Zpráva od státu občanům je tak naprosto jasná a mrazivá: Na obranu veřejného zájmu a boj proti korupci peníze nejsou. Na „all inclusive“ výlety lobbistů hájících zájmy velkých agrobaronů v Bruselu se ale peníze najdou vždycky.
Tento dvojí metr je výsměchem všem předvolebním slibům o transparentnosti a boji proti zneužívání moci. Zatímco organizace, které hlídají čistotu veřejných zakázek (tzv. watchdogy), vláda finančně dusí s argumentem, že „stát nebude platit politický aktivismus“, profesionální lobbing obřích agrárních organizací dostává od státu plnou podporu. A to vše pod rouškou „rozvoje demokratické občanské společnosti“.
Je to absurdní situace. Lidé, kteří doplácejí na neustále rostoucí ceny potravin, ze svých daní paradoxně sponzorují lobbisty, kteří v Bruselu vyjednávají dotační pravidla šitá na míru velkým zemědělským podnikům.
Co s tím můžeme dělat? Nespoléhat na to, že se stát bude kontrolovat sám.
Kauzy, jako je tato, by nikdy nespatřily světlo světa nebýt nezávislých organizací, jakou je například Kverulant.org, který na tento dotační skandál upozornil. Organizací, které si nenechají zavřít ústa státními dotacemi a spoléhají výhradně na podporu soukromých dárců.
Pokud nechceme žít v zemi, kde si spravedlnost kupují jen ti nejbohatší a kde si lobbisté nechávají své cesty platit z našich daní, musíme podpořit ty, kteří mocným neustále koukají pod ruce. Protože jak ukazuje tento krok vlády – bez veřejné kontroly se peníze daňových poplatníků vždycky nějak „odkloní“ do těch správných (a hodně velkých) kapes.