Claudia Sheinbaumová drtivě zvítězila a stala se první mexickou prezidentkou s židovskými kořeny, projekt podědila od svého mentora a odcházejícího vůdce Andrese Manuela Lopeze Obradora, jehož popularita mezi chudými pomohla k jejímu triumfu.
Sheinbaumová, klimatická vědkyně a bývalá starostka Mexico City , vyhrála prezidentský úřad s předběžným výsedkem 58,3 % a 60,7 % hlasů dle rychlého sčítání vzorků mexickým volebním orgánem. To má být nejvyšší procento hlasů v demokratické historii Mexika.
Vládnoucí koalice byla také na cestě k možné dvoutřetinové super většině v obou komorách Kongresu, která by koalici umožnila schválit ústavní reformy bez podpory opozice, podle rozsahu výsledků daných volebním orgánem.
Opoziční kandidátka Xochitl Galvezová přiznala porážku poté, co předběžné výsledky ukázaly, že získala mezi 26,6 % a 28,6 % hlasů.
„Poprvé za 200 let republiky se stanu první prezidentkou Mexika,“ řekla Sheinbaumová svým příznivcům za hlasitého jásání „prezidentka, prezidentka.“
Vítězství pro Sheinbaumovou je významným krokem pro Mexiko, zemi známou svou macho kulturou a domovem druhé největší římskokatolické populace na světě, která po léta prosazovala tradičnější hodnoty a role žen.
Sheinbaumová je první ženou, která vyhrála všeobecné volby ve Spojených státech, Mexiku nebo Kanadě.
„Nikdy jsem si nepředstavovala, že jednoho dne budu volit ženu,“ řekla 87letá Edelmira Montiel, podporovatelka Sheinbaumové v nejmenším mexickém státě Tlaxcala.
Sheinbaumová má před sebou komplikovanou cestu. Musí vyvážit sliby, že zvýší lidovou sociální politiku a zároveň zdědí velký rozpočtový deficit a nízký ekonomický růst.
Po oznámení předběžných výsledků řekla svým příznivcům, že její vláda bude fiskálně odpovědná a bude respektovat autonomii centrální banky.
