Podle nového výzkumu by bylo možné na batoh, mobilní telefon nebo střechu auta „inkoustovou tryskou“ nanést vrstvu stokrát tenčí než lidský vlas a využít tak sluneční energii, což by mohlo snížit potřebu solárních farem, které zabírají obrovské plochy.
Vědci z katedry fyziky Oxfordské univerzity vyvinuli mikrotenký materiál pohlcující světlo, který je dostatečně pružný, aby se dal použít na povrch téměř jakékoli budovy nebo předmětu – s potenciálem generovat až téměř dvojnásobné množství energie než současné solární panely.
Solární povlak je vyroben z materiálů zvaných perovskity, které jsou při pohlcování sluneční energie účinnější než dnes běžně používané panely na bázi křemíku. To proto, že jeho světlo pohlcující vrstvy mohou zachytit širší rozsah světla ze slunečního spektra než tradiční panely. A více světla znamená více energie.
Vědci z Oxfordu nejsou jediní, kdo tento typ povlaku vyrobil, ale ten jejich je mimořádně účinný – zachytí přibližně 27 % energie slunečního světla. Dnešní solární panely, které využívají křemíkové články, pro srovnání obvykle přemění na energii maximálně 22 % slunečního světla.
Výzkumníci se domnívají, že perovskity budou časem schopny dosáhnout účinnosti přesahující 45 %, a poukazují na zvýšení výtěžnosti, kterého se jim podařilo dosáhnout během pouhých pěti let experimentování, a to z 6 % na 27 %.
Povlak o tloušťce jen něco málo přes jeden mikron je 150krát tenčí než křemíková destička používaná v dnešních solárních panelech. Na rozdíl od stávajících křemíkových panelů lze perovskity aplikovat na téměř jakýkoli povrch, včetně plastů a papíru, pomocí nástrojů, jako je inkoustová tiskárna.
Přetrvávajícím problémem perovskitů je však stabilita, která brání vývojářům v komercializaci této technologie. Některé povlaky se v laboratorních podmínkách během krátké doby rozpustily nebo rozpadly, takže jsou považovány za méně odolné než dnešní solární panely.
