Mezinárodní vodohospodářský gigant SUEZ, klíčový akcionář české společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. (Vodakva) s téměř 50% podílem, čelí vážným obviněním z možného dlouhodobého protiprávního jednání své dceřiné firmy. Přestože na jednání Vodakvy upozorňují soudní rozhodnutí, pokyny ministerstva a dokonce i již uložená pokuta, zdá se, že mateřská společnost SUEZ celou situaci buď bagatelizuje, nebo o ní nemá pravdivé a úplné informace. Vyjádření SUEZ, které jsme obdrželi, vzbuzuje vážné obavy, že mezinárodní etické standardy koncernu jsou v Česku ignorovány, a to zřejmě pod vlivem místních zájmových skupin a nedostatečně informovaného zahraničního vedení.
Dlouholetý spor: Odmítnutí připojení navzdory zákonu
Jádrem problému je vleklý spor trvající zhruba deset let, v němž společnost SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. marně usiluje o připojení svých budov (např. rekonstrukce radiokomunikační věže Klínovec) k vodohospodářské infrastruktuře provozované společností Vodakva. Namísto splnění zákonné povinnosti Vodakva aktivně brání připojení, a to podle zjištění v součinnosti s městem Boží Dar. Závažnost situace podtrhuje fakt, že starosta Božího Daru, pan Jan Horník, paradoxně zároveň zasedá v dozorčí radě Vodakvy, což vyvolává otázky ohledně střetu zájmů a ovlivňování rozhodování.
Soudy potvrdily protiprávní jednání, ministerstvo nařídilo sankce
Tato problematická praxe Vodakvy byla v minulosti již několikrát jednoznačně označena za protiprávní. Okresní soud v Karlových Varech a následně Krajský soud v Plzni v soudním sporu (sp. zn. 12 C 334/2020) plně potvrdily nároky žadatele a uložily Vodakvě a městu Boží Dar povinnost připojení umožnit. Tato rozhodnutí byla podložena rozsáhlými důkazy, včetně znaleckých posudků, které vyvrátily argumenty Vodakvy.
Ačkoliv Nejvyšší soud ČR v březnu 2025 zrušil rozsudky nižších soudů, učinil tak výhradně z procesních důvodů (nedostatek pravomoci civilních soudů) a věc postoupil správním orgánům. Podstatu problému – tedy protiprávní jednání Vodakvy, potvrzené dvěma soudy – však nijak nezpochybnil. Navíc, Ministerstvo zemědělství ČR vydalo 31. srpna 2022 nápravné opatření (č. j. MZE-46161/2022-15111), kterým nařídilo podřízenému Krajskému úřadu Karlovarského kraje okamžité zahájení sankčního řízení proti městu Boží Dar za nepovolení připojení. Tento dokument nejvyšší odborné autority v zemi potvrdil, že jednání partnera Vodakvy bylo nezákonné. Vrcholem je pak skutečnost, že Krajský úřad Karlovarského kraje již v této věci udělil městu Boží Dar pravomocnou pokutu za porušení povinnosti připojit zmiňovanou budovu k vodovodní a kanalizační síti.
Reakce SUEZ: Přehlížení faktů, nebo nedostatek informací?
Na dotaz redakce týkající se těchto závažných zjištění odpovědělo tiskové oddělení SUEZ. Vyjádření je však alarmující ve své obecnosti a zdánlivé neznalosti detailů. SUEZ tvrdí, že Vodakva poskytuje služby „v plném souladu s českou legislativou a kapacitními a technickými možnostmi“ a že „společnost nezaznamenala žádná obvinění z diskriminačních praktik.“ To je v přímém rozporu s existujícími soudními rozhodnutími, pokynem ministerstva a uloženou pokutou.
SUEZ sice uznává existenci sporu, ale bagatelizuje ho jako „dlouholetý právní spor mezi soukromým investorem a městem Boží Dar“ týkající se „vymáhání připojení,“ kde „plány města překračují stávající kapacity“ a „připojení nových budov k této infrastruktuře není technicky ani kapacitně možné.“ Toto tvrzení je přinejmenším zavádějící. Soudy totiž dospěly k jiným závěrům a ministerstvo nařídilo sankce proti městu, nikoli proto, že by nemělo kapacity, ale proto, že neumožnilo připojení.
Společnost SUEZ dále uvádí, že „tento spor podrobně dlouhodobě monitoruje a nezjistila, že by v této záležitosti došlo k porušení etických pravidel skupiny.“ Vzhledem k výše uvedeným faktům se toto tvrzení jeví jako povrchní, neúplné, nebo dokonce záměrně zkreslené. Je těžké uvěřit, že by mezinárodní gigant s proklamovanými etickými standardy mohl dospět k takovému závěru, pokud by byl plně a pravdivě informován o tom, že:
- Dva soudy potvrdily protiprávní jednání.
- Nejvyšší soud sice zrušil, ale pouze procesně a odkázal na správní orgány, nikoli na základě neoprávněnosti nároku.
- Ministerstvo zemědělství vydalo přímý pokyn k zahájení sankčního řízení.
- Byla udělena pravomocná pokuta.
Místní manažeři v roli „filtračních bariér“?
Vyjádření SUEZ vyvolává otázky, zda se centrála v Paříži stala obětí filtrovaných a zkreslených informací ze strany místního managementu Vodakvy a s ním spojených zájmových skupin. Je možné, že se snaží zlehčovat situaci a bránit přímé intervenci SUEZ, aby ochránili své pozice a lokální vazby, jako je například již zmíněný starosta Horník, který sedí v dozorčí radě. Takové jednání vystavuje SUEZ zbytečně vysokému finančnímu a reputačnímu riziku, zejména s ohledem na skutečnost, že více než 90 % infrastruktury bylo financováno z fondů EU. Úmyslné bránění v jejím užívání by mohlo být vnímáno jako porušení dotačních pravidel a diskriminační jednání, což poškozuje reputaci nejen Vodakvy, ale i mezinárodní skupiny SUEZ.
Hrozí SUEZ úhrada desítek milionů a pošramocená pověst?
Škody pro žadatele již dosahují desítek milionů korun (ušlé investice, právní náklady) a neustále rostou kvůli ušlým ziskům. Pravděpodobnost úspěchu žadatele ve správních řízeních i v následné žalobě na náhradu škody je po všech těchto zjištěních mimořádně vysoká. Pokud SUEZ nezakročí razantně a okamžitě, hrozí mu nejen značné finanční postihy, ale i vážné poškození mezinárodní pověsti, které bude těžké napravit. Otázkou zůstává, zda je SUEZ ochoten riskovat ztrátu důvěry veřejnosti i investorů kvůli ochraně lokálních zájmů.
