Senát se ve středu 24. září 2025 drtivou většinou postavil za odmítavý postoj vlády k novému klimatickému cíli Evropské unie. Návrh Evropské komise na snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990 považují senátoři i kabinet za příliš ambiciózní a nebezpečný pro konkurenceschopnost českého hospodářství. Během emotivní debaty zazněly argumenty o ochraně průmyslu, technologické nepřipravenosti, ale i varování před ztrátou konkurenceschopnosti v důsledku pomalé modernizace.
Jádrem sporu je novela evropského nařízení, která má stanovit průběžný cíl na cestě k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Zatímco cíl pro rok 2030, snížení o 55 %, Česká republika podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s velkou pravděpodobností nejen splní, ale i překoná, navrhované skokové zpřísnění pro následující dekádu označil za neakceptovatelné.
„Komisí navržený redukční cíl pro rok 2040 ve výši 90 % nemůže Česká republika podpořit. Považujeme jej bez znalosti konkrétních dopadů na jednotlivé členské státy a rozložení zátěže za příliš ambiciózní,“ prohlásil ministr Hladík před senátory.
Vláda podle něj pochybuje o dosažitelnosti cíle především s ohledem na sociální dopady a dostupnost klíčových technologií. „Zjednodušeně řečeno, my tu cestu pro ocelářství, chemii, výrobu cementu a další takzvané hard-to-abate sektory prostě neznáme. Tyto technologie jsou zatím pouze v laboratorních nebo pilotních projektech,“ upozornil Hladík.
Dramatická změna trajektorie
Vládní pozici podpořil i zpravodaj výboru pro záležitosti EU Petr Štěpánek (STAN), který kritizoval především prudké zrychlení dekarbonizace. „Za 30 let, od roku 1990 do roku 2030, se mají emise snížit o 55 %. To se velmi pravděpodobně podaří. Návrh ale počítá s tím, že za dalších pouhých 10 let se mají snížit o dalších 35 %. To je obrovský nárůst a ambice, která je, řekl bych, nereálná,“ varoval Štěpánek.
Podle něj návrh nezohledňuje změněnou geopolitickou situaci po pandemii covidu-19 a válce na Ukrajině, která posílila energeticky náročný zbrojní průmysl. Hrozí podle něj přesun výroby do třetích zemí, což by nejen poškodilo evropskou ekonomiku, ale i ohrozilo její obranyschopnost.
Senát ve svém usnesení, které podpořilo 52 z 63 přítomných členů, vyzval vládu, aby trvala na detailním vyhodnocení dopadů na jednotlivé členské státy, požadovala adekvátní finanční podporu pro průmyslové země a prosazovala silnou revizní klauzuli, která by umožnila cíle po roce 2030 přehodnotit.
Menšinový hlas: Bez ambicí nám ujede vlak
Proti většinovému postoji se však ostře ohradila menší část senátorů. Senátorka Adéla Sucharda Šípová (Piráti) argumentovala, že ambiciózní cíle nejsou hrozbou, ale naopak podmínkou budoucí konkurenceschopnosti. „Svět ukazuje, že globálně konkurenceschopné podniky jsou právě ty, které investují do obnovitelných zdrojů, modernizují a dekarbonizují,“ uvedla a dodala, že právě závislost na fosilních palivech z autoritářských režimů dostala Evropu do současné bezpečnostní situace.
Její návrh na pouhé vzetí nařízení na vědomí však neuspěl. Podobně se vyjádřila i místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). „Bude reálné, až budeme platit povodňové škody nebo škody ze sucha jako země, které jsou na jihu Evropy? Pokud nebudeme závislí na fosilních zdrojích, které musíme dovážet, tak to jenom Evropské unii pomůže,“ konstatovala.
Senátor Josef Bazala (KDU-ČSL) připomněl, že návrh Komise nevznikl „vycucaný z prstu“, ale na základě doporučení vědců. „Jestliže si platíme vědce a oni nás upozorňují na to, že planeta se otepluje rychleji, než je zdrávo, neměli bychom to brát na lehkou váhu,“ apeloval.
Debata odhalila i hluboké ideologické rozpory. Senátorka Daniela Kovářová (nez.) citovala text zpochybňující vliv člověka na klima a boj s ním označila za „marnou, velikášskou snahu o ovládnutí přírody“. Na její slova o rostoucí skepsi Čechů však okamžitě reagoval ministr Hladík, který s odkazem na data agentury STEM její interpretaci čísel opravil.
Česká republika spolu s Polskem a dalšími státy již zablokovala hlasování o cíli na úrovni unijních ministrů životního prostředí. Očekává se, že toto klíčové téma bude nyní předmětem jednání Evropské rady, tedy summitu premiérů a prezidentů, který se pravděpodobně uskuteční 23. října. Postoj Senátu tak posiluje mandát české vlády pro nadcházející tvrdá vyjednávání v Bruselu.
