BERLÍN – Vládní kruhy v Berlíně i opozice reagují s rostoucím znepokojením na nově zveřejněnou Národní bezpečnostní strategii Spojených států amerických. Dokument, který v pátek představila administrativa prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal v Německu šok. Přední politici jej hodnotí jako definitivní odklon Washingtonu od Evropy. Norbert Röttgen (CDU) dokonce situaci označil za „druhou Zeitenwende“ – druhý dějinný obrat po ruské invazi na Ukrajinu.
Zatímco první reakce evropských lídrů byly o víkendu spíše zdrženlivé ve snaze neprovokovat Bílý dům, s postupem času zaznívá z Berlína stále ostřejší kritika. Jádrem sporu je dokument, v němž Spojené státy poprvé od konce druhé světové války nedeklarují Evropu jako svého klíčového spojence, ale spíše jako region, který potřebuje „korekci“.
Röttgen: USA už nestojí po boku Evropy ani Ukrajiny
Nejhlasitěji se proti nové doktríně ohradil zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen. V rozhovoru pro síť Redaktionsnetzwerk Deutschland varoval, že spojenectví, na kterém stála bezpečnost západního světa po desetiletí, se hroutí.
„Je to druhá ‚Zeitenwende‘,“ prohlásil Röttgen s odkazem na termín, který v roce 2022 použil tehdejší kancléř Olaf Scholz po napadení Ukrajiny Ruskem. Podle Röttgena je situace vážná: „Poprvé od konce druhé světové války nestojí USA na straně Evropanů. A nestojí už ani na straně Ukrajiny, proti které je veden brutální vyhlazovací a dobyvačný typ války.“
Röttgen upozornil na pasáže dokumentu, kde si USA definují jako svůj zahraničněpolitický cíl vměšování do vnitřních záležitostí evropských států. Cílem Washingtonu je podle něj ovlivnit vnitřní uspořádání evropských zemí podle ideologických šablon hnutí MAGA (Make America Great Again) a spolupracovat s „vnitřními nepřáteli liberální demokracie“. V případě Německa Röttgen explicitně zmínil stranu AfD jako partnera, kterého si Trumpova administrativa hodlá pěstovat.
Washington chce Evropu „napravit“, Moskva tleská
Nová bezpečnostní strategie USA obsahuje řadu kontroverzních tvrzení. Washington v ní obviňuje Evropu z údajné ztráty demokracie a omezování svobody projevu. Text explicitně uvádí, že cílem USA musí být „pomoci Evropě při korekci jejího současného kurzu“. Americká vláda tak fakticky deklaruje záměr podporovat v Evropě „odpor“ ve prospěch pravicových a populistických stran.
Zatímco spojenci v NATO jsou v šoku, v Moskvě panuje spokojenost. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova strategii veřejně pochválil. Ve vysílání státní televize Rossija Peskov uvedl, že změny v americké strategii jsou „do značné míry v souladu“ s ruským pohledem na svět.
Tento soulad je patrný i v tom, co v dokumentu chybí. Ačkoliv USA formálně označují ukončení války na Ukrajině za svůj zájem, text neobsahuje téměř žádnou kritiku Ruské federace, která konflikt rozpoutala. Lotyšský expremiér Krisjanis Karins pro agenturu Reuters uvedl, že nejšťastnější je z dokumentu právě Rusko. „Moskva se léta snažila rozbít transatlantické spojenectví. A nyní se zdá, že největším rušivým faktorem tohoto spojenectví jsou samotné USA, což je politováníhodné,“ řekl Karins.
Evropa musí investovat do suverenity
Na německé politické scéně panuje shoda, že Evropa již nemůže spoléhat na americký bezpečnostní deštník. Předsedkyně Zelených Franziska Brantnerová zdůraznila, že „není času nazbyt“ a kontinent musí okamžitě a masivně investovat do vlastní suverenity.
Podobně se vyjádřil i expert CDU na obranu Roderich Kiesewetter. Podle něj Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa přestaly být „hodnotovým partnerem“ a sledují nyní pouze své bezohledné ekonomické zájmy.
Opatrná reakce vlády
Oficiální reakce německé vlády zůstává zatím diplomatická, avšak pevná. Mnozí evropští státníci se o víkendu zdrželi komentářů z obavy, aby neuváženou kritikou nepoškodili hospodářské vztahy s USA.
Spolkový ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) v pátek oznámil, že vláda strategii podrobí intenzivní analýze. Důrazně se však ohradil proti americkým poučkám o demokracii. „Nemyslím si, že by nám kdokoli musel dávat rady ohledně svobody projevu. To je u nás organizováno naší ústavou,“ uvedl Wadephul s odkazem na nezávislost německé justice a svobodná média.
Evropa se tak na konci roku 2025 ocitá v nové realitě. Tradiční spojenectví se otřásá v základech a kontinent je nucen hledat novou cestu k zajištění své bezpečnosti tváří v tvář asertivnímu Rusku a lhostejným, či dokonce nepřátelským Spojeným státům.
