Ticho, klid a drsná krása horských luk. Místo, které si příroda po desetiletích vzala zpět. To je Ryžovna. A právě sem, do srdce krajiny UNESCO, se chystá dvojitý útok. Nejen betonová pěst developerského projektu, ale nově i přízrak tří obřích větrných elektráren. Plán starosty Božího Daru Jana Horníka (nez.) tak páchne ještě víc – nejen velkým byznysem, ale i velkou energetikou.
Kouřová clona jménem „venkovské bydlení“
Starosta Horník se snaží uklidňovat veřejnost a maluje obraz idylické horské vesničky. Opakovaně tvrdí, že na Ryžovně vyrostou jen „obyčejné domy s celoročním bydlením“, protože to přece nařizuje regulativ na „bydlení venkovského typu“. Zní to hezky, že? Jenže ďábel, jako vždy, se skrývá v detailu.
Když se totiž do onoho regulačního plánu z roku 2003 podíváte pozorněji, zjistíte, že je to jen kouřová clona. Tentýž dokument, kterým se starosta ohání, na stejném místě umožňuje stavět i penziony nebo dokonce čerpací stanici! Představa klidné vesničky se rázem rozplývá a na jejím místě se rýsuje vize komerčního rezortu s pumpou u sjezdovky. Je to lež v přímém přenosu, nebo jen mistrná práce s polopravdami?
Cui bono? Sledujte stopu peněz a energie.
Oficiálně se o investorovi mlčí. Ale s novými informacemi se okruh podezření nebezpečně zužuje. Do hry totiž vstupuje další, ještě znepokojivější prvek: energie. Regulační plán umožňuje nad plánovanými sjezdovkami vztyčit tři větrné elektrárny.
A zde to začíná být opravdu zajímavé. Je veřejným tajemstvím, že starosta Horník je velkým zastáncem větrných elektráren i na jiných místech v horách a má mít v tomto odvětví jisté vazby. Jak hluboké jsou? A jaké zájmy skutečně hájí, když s takovou vervou bojuje proti referendu, které by mu mohlo plány překazit?
Nabízí se neodbytná otázka: Není celý projekt na Ryžovně jen promyšlenou zástěrkou pro dvojitý byznys? Nejprve pod záminkou „oživení Sudet“ protlačit infrastrukturu a změnit charakter krajiny, a pak na připravené půdě sklízet zisky z realit a dotované energie? Je umanutost starosty Horníka skutečně motivována jen dobrem obce, nebo spíše vidinou provázaných zisků z betonu a vrtulí?
Obyvatelé a milovníci Krušných hor tak nečelí jen hrozbě satelitního městečka. Čelí koordinovanému útoku, který má z jedinečné přírodní lokality udělat dojnou krávu pro developery a energetické barony. Boj o Ryžovnu je teď víc než kdy jindy bojem proti aroganci moci, která se neštítí klamat vlastní občany. Ryžovna nesmí padnout pod koly bagrů ani pod lopatkami větrníků.
Navzdory snahám radnice umlčet hlas lidu, soud rozhodl: Referendum o budoucnosti Ryžovny se bude konat 3. a 4. října. V tyto dva dny nebudou místní obyvatelé rozhodovat jen o změně územního plánu. Jejich hlas fakticky určí, jakou tvář Krušných hor zanechají svým dětem a vnukům. Svým rozhodnutím mohou buď zachovat jedinečný přírodní ráz krajiny, nebo mohou otevřít dveře nevratné proměně Ryžovny v betonovou pustinu s anonymními apartmány, zjizvenou stíny ocelových monster. Nejde tedy jen o politickou volbu, ale o historickou odpovědnost. Svým hlasem tak místní určí, zda jejich domov zůstane nedotčeným dědictvím pro další generace, nebo se stane kořistí pro hrstku vyvolených.
