Je slyšet při tvorbě každého důležitého zákona, jedná s vládou a prezidentem a sama sebe označuje za zastánce všech podnikatelů v zemi. Hospodářská komora České republiky je klíčovým hráčem v ekonomickém životě státu. Málokdo z široké veřejnosti však tuší, na jakých principech tato vlivná instituce vlastně funguje, jakým způsobem se v ní rozhoduje a kdo drží otěže moci. Její struktura přitom připomíná propracovaný systém zastupitelské demokracie, kde síla hlasu nezávisí jen na jednotlivci, ale na síle kolektivu, který reprezentuje.
Znovuzrození po Sametové revoluci
Historie komorového hnutí na našem území sahá až do 19. století, ale moderní Hospodářská komora ČR (HK ČR) je dítětem ekonomické transformace po roce 1989. S koncem centrálně plánovaného hospodářství a explozí soukromého podnikání vznikla naléhavá potřeba vytvořit instituci, která by hájila zájmy nově vznikající podnikatelské sféry a stala se partnerem pro dialog se státem.
Klíčovým momentem bylo přijetí zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Tento zákon, který vstoupil v platnost na jaře 1993, položil právní základy pro její existenci. Cílem nebylo vytvořit jen další dobrovolný spolek, ale silnou, zákonem ukotvenou instituci, která by reprezentovala celou podnikatelskou obec.
Co je Hospodářská komora? Více než jen klub podnikatelů
Pro pochopení fungování HK ČR je zásadní opustit představu, že se jedná o běžný spolek nebo soukromou firmu. Komora je ze zákona takzvanou „právnickou osobou veřejného práva“. To zní složitě, ale v praxi to znamená, že ačkoliv není součástí státní správy (jako ministerstvo), má zvláštní postavení dané zákonem. Jejím hlavním úkolem je podporovat podnikatelské aktivity, prosazovat a chránit zájmy podnikatelů a poskytovat jim služby.
Členství v Komoře je dobrovolné. Každý podnikatel, ať už živnostník nebo velká korporace, se může rozhodnout, zda se stane členem a bude platit příspěvky. Zákon jí však dává unikátní mandát: zastupuje zájmy celé podnikatelské veřejnosti, tedy i těch, kteří jejími členy nejsou. Když Komora například úspěšně vyjedná zjednodušení daňových zákonů, platí to pro všechny podnikatele v zemi, nejen pro její členy.
Srdce Komory: Složitá, ale logická struktura
Hospodářská komora není jen jedna velká kancelář v Praze. Její síla a reprezentativnost spočívá v její pyramidové struktuře, která má několik úrovní:
-
Okresní a oblastní komory: Toto je základní úroveň, kde se sdružují podnikatelé v rámci regionů. Podnikatel se typicky stává členem komory v místě svého působení.
-
Krajské komory: Jsou tvořeny zástupci okresních komor v daném kraji a koordinují činnost na krajské úrovni.
-
Živnostenská společenstva: Toto je naprosto klíčová a často opomíjená součást Komory. Jde o profesní a oborová sdružení, která sdružují podnikatele z konkrétních odvětví (např. Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR, Asociace kuchařů a číšníků, IT Cluster atd.). Tato společenstva jsou mozkem a expertní základnou Komory pro danou oblast.
-
Hospodářská komora ČR (celostátní úroveň): Na vrcholu pyramidy stojí celostátní Komora, jejíž členy jsou krajské komory a právě ona živnostenská společenstva.
Jak se hlasuje? Princip delegátů a síla kolektivu
A zde se dostáváme k jádru věci – k hlasování a rozhodování. V Hospodářské komoře neplatí princip „jeden člen, jeden hlas“. Takový systém by byl u statisíců podnikatelů neproveditelný. Místo toho funguje na principu zastupitelské demokracie, podobně jako stát.
Nejvyšším orgánem HK ČR je Sněm. Je to v podstatě parlament všech podnikatelů. Sněm se schází jednou ročně a rozhoduje o nejdůležitějších věcech: volí prezidenta a viceprezidenty, schvaluje rozpočet, určuje strategické směřování Komory a schvaluje změny stanov.
Kdo ale na Sněmu zasedá a hlasuje? Nejsou to jednotliví podnikatelé, ale delegáti. Tyto delegáty na Sněm vysílají dvě hlavní skupiny členů celostátní Komory:
-
Krajské hospodářské komory
-
Živnostenská společenstva
Každá krajská komora a každé společenstvo má nárok na určitý počet delegátů. A právě zde je klíč k pochopení rozložení moci. Počet delegátů (a tedy síla hlasu) se neodvíjí od jednoho jednoduchého klíče, ale zohledňuje velikost a význam dané organizace – tedy kolik členů sdružuje a jaký má ekonomický význam.
Velké a silné profesní společenstvo, které sdružuje tisíce firem z klíčového průmyslového odvětví, tak logicky bude mít na Sněmu více delegátů a silnější hlas než malé společenstvo s pár desítkami členů. Stejně tak lidnatá a ekonomicky silná krajská komora bude mít větší zastoupení než komora z menšího kraje.
Tento systém zajišťuje, že rozhodnutí přijatá na Sněmu skutečně odrážejí názory a sílu klíčových segmentů české ekonomiky. Prezident a vedení Komory jsou tak voleni zástupci, kteří mají mandát od široké a diverzifikované základny podnikatelů z celé republiky a napříč všemi obory.
Závěrem lze říci, že Hospodářská komora je komplexní organismus, který stojí na demokratických základech. Její síla a legitimita nevychází z rozhodnutí úředníků, ale z vůle jejích členů, projevené skrze volené zástupce. Je to systém, který se snaží vyvážit zájmy malého živnostníka z pohraničí se zájmy velké technologické firmy z Prahy a přetavit je v jednotný, silný a respektovaný hlas českého byznysu.
