Vysoké ceny energií se staly hlavní brzdou britské ekonomiky a bez jejich snížení nelze očekávat růst produktivity ani životní úrovně. S tímto varováním přichází Andrew Montford, ředitel organizace Net Zero Watch, ve své nejnovější analýze. Podle něj tkví jádro problému v extrémních fixních nákladech na provoz přenosové soustavy spojené s obnovitelnými zdroji. Řešení, které navrhuje, je radikální: úplné odstavení větrných a solárních elektráren.
Platíme více za méně
Podle Montforda čelí Spojené království zásadnímu ekonomickému problému. Náklady na provoz elektrické sítě se nyní pohybují kolem 80 miliard liber ročně (cca 2,4 bilionu korun). Před dvaceti lety byla tato částka v přepočtu na dnešní ceny zhruba poloviční, přestože spotřeba elektřiny od té doby klesla. Britové tak fakticky platí mnohem více za méně energie.
Situace se má navíc zhoršovat. Plán „Clean Power 2030“ má podle odhadů Net Zero Watch přidat k účtům dalších 20 miliard liber.
Problémem nejsou paliva, ale infrastruktura
Analýza upozorňuje na častý omyl, že za drahé energie mohou ceny paliv. Z celkových 80 miliard liber tvoří náklady na palivo pouhých 5 miliard. I v roce 2022, kdy ceny plynu dosahovaly rekordních výšin, činily výdaje na palivo jen 22 miliard.
„Naprostá většina nákladů je tažena fixními položkami sítě: výstavbou, financováním a údržbou výrobních, přenosových a distribučních zařízení,“ vysvětluje Montford. Roční účet za tuto infrastrukturu je nyní o 45 miliard liber vyšší než před dvěma dekádami.
Vinu připisuje obnovitelným zdrojům. Ačkoliv vítr a slunce jsou „zdarma“, náklady na sběr této rozptýlené energie – často v nehostinných podmínkách Severního moře nebo na odlehlých kopcích – jsou enormní.
Efektivita a bateriová úložiště jako falešná naděje
Net Zero Watch kritizuje i navrhovaná řešení, jako je zónové oceňování elektřiny (prosazované společností Octopus Energy) nebo masivní nasazení bateriových úložišť. Podle Montforda tato opatření cílí pouze na úsporu paliva, které je však marginální položkou v celkovém rozpočtu. Masivní investice do baterií by naopak fixní náklady ještě zvýšily.
Radikální řez a právní chaos
Autor dochází k závěru, že pouhé snížení dotací nestačí, protože fixní náklady na údržbu sítě by zůstaly. Aby se Británie vyhnula „ekonomickému kolapsu“, musí podle něj dojít k postupnému vyřazení a uzavření obnovitelných zdrojů.
Takový krok by však narazil na obrovské překážky. Investoři do zelené energie jsou chráněni smlouvami zaručujícími kompenzace. Ještě větším problémem jsou mezinárodní závazky. Dekarbonizace je zakotvena v obchodních dohodách s EU, Japonskem či Austrálií a investice chrání Smlouva o energetické chartě (Energy Charter Treaty).
„Jakákoliv vláda, která by to myslela se snižováním cen elektřiny vážně, by čelila ekonomickému, právnímu, diplomatickému a ústavnímu chaosu, který by mohl trvat roky,“ uzavírá Montford. Dodává však, že vzhledem k hrozbě ekonomického zhroucení může být tato cesta nevyhnutelná.
