Uplynuly dva měsíce od chvíle, kdy prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády. Stalo se tak na základě veřejného příslibu, že se šéf hnutí ANO „nevratně a nad rámec zákona“ vzdal holdingu Agrofert. Detailní analýza Statutu fondu RSVP TRUST, který zveřenil server seznamzprav.cz však odhaluje šokující realitu: Žádné odstřižení se nekoná. Jde o právní trik, který zneužívá neznalost voličů a naivitu státních institucí.
Když v prosinci loňského roku Andrej Babiš ve svém emotivním videu oznamoval, že „obětuje svou firmu, kterou budoval polovinu života“, vypadalo to jako státnické gesto. Prezident Petr Pavel tehdy ocenil „jasný a srozumitelný způsob řešení“. Dnes se však ukazuje, že prezident i veřejnost byli vmanipulováni do schématu, které v evropském právním prostoru nemá obdoby.
Past v článku 2.2.4: Nezávislost na baterky
Klíčem k celému podvodu se blížícímu jednání je nenápadné ustanovení v článku 2.2.4 Statutu fondu RSVP TRUST. Zatímco Babiš tvrdí, že firmu již nevlastní a vlastnit nebude, Statut definuje tzv. „Nezávislou správu“ pouze jako dočasný režim po dobu výkonu funkce člena vlády.
Vteřinu poté, co Andrej Babiš podá demisi nebo přestane být premiérem, se fond podle Statutu automaticky přepne do režimu „Rodinné správy“. V ten moment získávají jeho děti plnou kontrolu nad majetkem skrze Rodinnou radu. Celý ten „nezávislý a slepý fond“ je tedy jen dočasnou právní hibernací, nikoliv nevratným převodem.
Právní realita vs. marketingová lež
Babišovo tvrzení, že jeho rodina nebude mít z Agrofertu žádný prospěch, je při pohledu do Statutu (článek 5 a 7) prokazatelnou nepravdou. Statut přímo počítá s výplatou tzv. „Benefitů“ jeho dětem.
Z hlediska evropského práva, konkrétně článku 61 Finančního nařízení EU, je tento stav definován jako trvající střet zájmů. Evropská komise totiž neposuzuje jen to, čí jméno je v obchodním rejstříku, ale kdo je tzv. skutečným majitelem. Tím Andrej Babiš zůstává i nadále, protože fond zřídil k mezigeneračnímu předání majetku své rodině. Fakt, že se majetek „nevrátí jemu“, je jen sémantická klička – majetek zůstává v jeho těsné blízkosti, v jeho rodové linii, a on jako premiér má přímý motiv svými rozhodnutími zvyšovat jeho hodnotu.
Politická gramotnost na bodu mrazu
Je fascinující, s jakou lehkostí dokázal Andrej Babiš prodat tento „holdingový pronájem“ jako definitivní konec vlastnictví. Kritika zde musí směřovat nejen k němu, ale i k jeho voličům. Marketingová mašinerie ANO dokázala transformovat složitý právní konstrukt do jednoduchého příběhu o „ublíženém miliardáři, který se všeho vzdal pro lidi“.
Neschopnost (nebo neochota) podstatné části veřejnosti rozlišit mezi prodejem firmy a jejím vložením do vlastního fondu se stala palivem pro současnou ústavní krizi. Voliči, opojení hesly o „nevratnosti“, ignorovali varování právníků, že Agrofert zůstává v Babišově sféře vlivu. Výsledkem je premiér, který slíbil vyřešení střetu zájmů, ale ve skutečnosti pouze vytvořil právní bludiště, ve kterém se má ztratit odpovědnost.
Prezident v pasti slibů
Prezident Petr Pavel jmenoval Babiše s vírou, že dodrží evropské standardy. Dnešní zjištění ho však staví do nelehké pozice. Pokud prezident věřil Babišovu slovu a neprostudoval si (nebo jeho poradci) Statut fondu do posledního písmene, stal se nechtěným komplicem v legalizaci největšího střetu zájmů v dějinách ČR. Pokud by se potvrdilo, že budoucí premiér hlavě státu vědomě zatajil existenci „automatického přepínače“ v článku 2.2.4, nešlo by již jen o etický prohřešek, ale o bezprecedentní ústavní podvod. V takovém případě by se otevřela cesta k podání ústavní žaloby pro hrubé porušení ústavního pořádku. Prezident by mohl pod tlakem těchto zjištění vyvinout na premiéra nátlak k okamžité abdikaci, neboť podmínka, za které byl jmenován – tedy skutečné a právně čisté vyřešení střetu zájmů – nebyla nikdy naplněna. Pokud premiér získal svůj úřad na základě dezinformace vládního činitele, je legitimita celé jeho vlády od prvního dne nulová.
Co bude dál? Miliardy v sázce
Od dnešního dne, 8. února 2026, je Česká republika v otevřeném konfliktu s unijními orgány. Evropské dotace pro Agrofert nejsou a nebudou legitimní, protože „slepý fond“ RSVP TRUST je slepý jen pro ty, kteří se do něj odmítají podívat.
Andrej Babiš neříkal pravdu jen o tom, že firmu nevlastní, ale i o tom, že jeho řešení je v souladu s evropským právem. Statut, který měl být důkazem jeho čistoty, je ve skutečnosti usvědčujícím dokumentem o tom, že premiérské křeslo pro něj bylo důležitější než pravda. Agrofert nebyl obětován. Byl jen schován za oponu, za kterou si Andrej Babiš stále drží klíče.
