Česká republika dnes ztratila jednu ze svých nejvýraznějších a nejrespektovanějších osobností. Ve věku XX let zemřela Ing. Dana Drábová, Ph.D., dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Žena, která srozumitelným jazykem, neotřesitelným klidem a břitkým humorem provedla zemi světem atomu a stala se synonymem odbornosti a důvěry. Její odchod zanechává prázdné místo nejen ve vědecké komunitě, ale i ve veřejném prostoru, kde její hlas představoval maják racionality v moři nejistoty.
Dana Drábová nebyla jen úřednicí. Byla institucí. Pro miliony lidí se stala tváří a garantem jaderné bezpečnosti, a to v zemi, jejíž energetika na jádru stojí. Svou přezdívku „jaderná baba“, kterou přijala s grácií a humorem, si nevysloužila pro nic za nic. Byla přísná, nekompromisní a precizní, pokud šlo o bezpečnost, ale zároveň lidská, vtipná a přístupná, když bylo třeba složité věci vysvětlovat veřejnosti.
Cesta k atomu: Od studia k nejvyšší funkci
Její fascinace fyzikou a jadernou energetikou začala již na studiích. Absolvovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Její akademická dráha pokračovala aspiranturou a prací v Centru hygieny záření ve Státním zdravotním ústavu. Už tehdy bylo zřejmé, že se rodí výjimečný talent, který dokáže spojit hluboké teoretické znalosti s praktickým pohledem na věc.
Do Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nastoupila v roce 1995, tedy krátce po jeho vzniku. Rychle stoupala v jeho hierarchii a v roce 1999, ve svých pouhých 38 letech, byla jmenována jeho předsedkyní. Tuto funkci zastávala nepřetržitě po neuvěřitelných XX let, což z ní činí jednu z nejdéle sloužících hlavních postav české státní správy. Její jmenování a setrvání ve funkci napříč mnoha vládami a politickými garniturami bylo samo o sobě důkazem její nezpochybnitelné odbornosti a integrity.
Strážkyně klidu v dobách největších krizí
Skutečnou zkouškou ohněm prošla Dana Drábová hned několikrát. Když se na přelomu tisíciletí spouštěla Jaderná elektrárna Temelín, čelila masivním protestům z Rakouska a tlaku ekologických aktivistů. S neochvějnou jistotou a arzenálem faktů tehdy hájila bezpečnostní standardy elektrárny a trvala na tom, že politický tlak nesmí nikdy převážit nad fyzikálními zákony a bezpečnostními protokoly.
Její hvězdná hodina však přišla v březnu 2011 po havárii v japonské Fukušimě. Zatímco světová média plnily apokalyptické scénáře a veřejnost propadala panice, Dana Drábová se stala ztělesněním klidu a rozumu. Den co den, na tiskových konferencích, v televizních studiích i na svém čerstvě založeném twitterovém účtu, s trpělivostí a srozumitelností vysvětlovala, co se v Japonsku děje. Pomocí jednoduchých grafů, analogií a bez zbytečného strašení uváděla informace na pravou míru. Právě tehdy si získala absolutní důvěru národa. Lidé pochopili, že dokud je Dana Drábová v klidu, mohou být v klidu i oni.
Její odbornost byla uznávána i na mezinárodní scéně. Působila v řídících orgánech Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni a byla hybnou silou Asociace západoevropských jaderných dozorných orgánů (WENRA), kde pomáhala sjednocovat a zpřísňovat bezpečnostní standardy po celé Evropě.
Fenomén „jaderné baby“: Vědkyně s lidskou tváří
Co však Danu Drábovou odlišovalo od mnoha jiných expertů, byla její schopnost komunikace. Pochopila sílu sociálních sítí dříve než většina politiků. Její účet na síti X (dříve Twitter) se stal legendou. Střídala precizní data o radiační situaci s břitkými glosami na adresu politiků, dezinformátorů nebo pseudovědců. Její stručné, často jednoslovné odpovědi se stávaly virálními. Dokázala v jedné větě shodit konspirační teorii a zároveň pobavit tisíce sledujících.
Tato její druhá tvář – tvář angažované občanky – se projevovala i v jejím působení v komunální politice. Dlouhá léta byla místostarostkou v Pyšelích, kde žila. Nebyla jen „tou paní z Prahy“, ale sousedkou, která řešila stav chodníků, obecní rozpočet a problémy místních obyvatel. Tento kontakt s realitou obyčejného života jí dával nadhled a pokoru, které si přenášela i do své vysoké státní funkce.
Odkaz, který přesahuje fyziku
Odkaz Dany Drábové tak daleko přesahuje hranice jaderné fyziky. V éře fake news a všeobecné nedůvěry v instituce byla živoucím důkazem, že státní úředník může být respektovanou autoritou, které lidé věří. Ukázala, že věda nemusí být nesrozumitelná a že expert nemusí být odtržený od reality.
Zanechává za sebou Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako jednu z nejrespektovanějších institucí svého druhu na světě a systém dohledu nad jadernými zařízeními, který je robustní a transparentní. Především však zanechává v české společnosti odkaz ženy, která se nebála převzít odpovědnost, mluvit pravdu a svým klidem chránit nás všechny. Její ostrý intelekt, nekompromisní postoj a suchý humor budou nenahraditelně chybět.
