Válka se v politických projevech často mění v souboj map a velkých slov. Pro obyvatele napadené země však znamená především zničený domov, studený byt nebo přerušenou cestu do práce. Ruská válka proti Ukrajině začala už v roce 2014 a rozsáhlá invaze v únoru 2022 ji zásadně rozšířila. Její konec zatím nelze spolehlivě předpovědět, účet za ni však poroste ještě dlouho po zastavení bojů.
Kořeny konfliktu sahají k rozpadu Sovětského svazu. Ukrajina získala samostatnost a postupně rozhodovala o své zahraniční orientaci. Část společnosti chtěla těsnější vztahy s Evropskou unií, zatímco Moskva považovala sousední zemi za součást svého strategického prostoru. Spory se týkaly bezpečnosti, obchodu i samotného práva Ukrajinců zvolit si vlastní cestu.
Zlom nastal na přelomu let 2013 a 2014. Prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat připravovanou dohodu s Evropskou unií. Následovaly protesty, násilnosti a jeho odchod z Kyjeva. Rusko potom vojensky ovládlo Krym a připojilo jej ke svému území. Valné shromáždění OSN potvrdilo územní celistvost Ukrajiny a odmítlo krymské referendum jako platný základ změny hranic.
Na Donbasu vypukly boje mezi ukrajinskými silami a separatisty podporovanými Ruskem. Minské dohody měly násilí zastavit, trvalý mír ale nepřinesly. Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. Moskva hovořila o bezpečnostních hrozbách a ochraně Donbasu; Valné shromáždění OSN útok odsoudilo jako agresi porušující Chartu OSN.
Jak velké jsou škody? Společné hodnocení ukrajinské vlády, Světové banky, Evropské komise a OSN, označované RDNA5, vyčíslilo přímé materiální škody ke konci prosince 2025 přibližně na 195 miliard dolarů. Částka zahrnuje poškozený majetek napříč hospodářstvím, nikoli pouze silnice, mosty a elektrárny.
Obnova a zotavení země mají během deseti let vyžadovat téměř 588 miliard dolarů. Tato suma znamená něco jiného než hodnotu zničených budov. Zahrnuje také obnovu služeb a modernizaci. Obě čísla proto nelze jednoduše sečíst a vydávat výsledek za celkový účet války.
Největší potřeby obnovy má doprava, přes 96 miliard dolarů. Následují energetika s téměř 91 miliardami a bydlení s přibližně 90 miliardami. Poškozeno nebo zničeno bylo 14 procent bytového fondu. Za těmito údaji jsou domácnosti, které přišly o bydlení, a obce, které musejí současně opravovat vodovod, školu i vytápění.
Zničená rozvodna navíc nepředstavuje jen cenu nového zařízení. Výpadek elektřiny zastaví výrobu, zkomplikuje péči v nemocnici a omezí zásobování. Podobně poškozená železnice zdražuje dopravu a vývoz. Uvedené odhady zachycují konec roku 2025; úplnou bilancí k listopadu 2026 nejsou. Další útoky přidávají další škody.
Rusko má také poškozené rafinerie, sklady paliv a logistické či energetické objekty. Srovnatelně úplná a nezávisle ověřená bilance však chybí. Postavit vedle ukrajinských 195 miliard dolarů stejně přesnou ruskou částku by znamenalo předstírat znalost, kterou dostupné podklady neposkytují.
Mezinárodní energetická agentura v září 2026 uvedla, že červnové zpracování ropy v Rusku kleslo přibližně na 3,8 milionu barelů denně, asi o 30 procent meziročně. Popsala opakované zásahy rafinerií i opravy složitějších zařízení trvající měsíce. Pokles výroby ale nelze zaměnit za hodnotu fyzicky zničeného majetku.
Kyjevská ekonomická škola odhadla, že útoky snížily ruské ropné exportní příjmy během dvou týdnů na přelomu března a dubna 2026 přibližně o 1,76 miliardy dolarů proti scénáři bez útoků. Jde o modelovaný ušlý příjem, nikoli fakturu za opravy. Rozdíl je zásadní pro každé poctivé srovnání.
Kdy tedy boje skončí? Podle Reuters jsou k 8. listopadu na 10. a 11. listopadu 2026 plánována jednání Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí. Jednání je příležitost, nikoli hotová dohoda. Rozhodující bude, zda strany přijmou podmínky, jejichž dodržování půjde kontrolovat.
Rok 2027 lze nabídnout jako možný horizont širšího příměří. Vyžadovalo by bezpečnostní záruky, kontrolu dodržování a ochotu dát dohodě přednost před dalšími boji. Stejně možné zůstává pokračování války v dalších letech. Přesnější datum by bylo hádáním.
Příměří navíc nevyřeší automaticky územní spory, návrat vysídlených lidí ani odpovědnost za škody. Pro běžného člověka bude první skutečnou změnou bezpečná noc, fungující topení a možnost vrátit se domů. Teprve potom začne dlouhá práce, kterou žádný podpis mírové dohody sám neudělá.
Zdroje
- OSN: Územní celistvost Ukrajiny
- OSN: Agrese proti Ukrajině
- Světová banka: RDNA5, 23. 2. 2026
- IEA: Dopady útoků na ruské rafinerie, 17. 9. 2026
- KSE: Dopady útoků na ropnou infrastrukturu, 9. 4. 2026
- Reuters: Plánovaná jednání, 3. 11. 2026
Ilustrační fotografie: ukrajinské vlajky u kongresového centra v Rize, 19. 7. 2024. Tony Webster, Ukraine Flags at the Riga Congress Centre / Wikimedia Commons, CC BY 2.0. Použita zmenšená verze; šablona může snímek oříznout.
Foto: Tony Webster / Wikimedia Commons — Ukraine Flags at the Riga Congress Centre — CC BY 2.0 · Ukraine Flags at the Riga Congress Centre · Pro web použita zmenšená verze z Wikimedia Commons; šablona může obraz oříznout. — zdroj fotografie · licence
